Autor pozorně sleduje život a činy Vladislava II. a odmítá rozšířenou představu o slabošském králi, neopomíjí jeho dlouholetého soka Matyáše Korvína a poté krále-dítě Ludvíka, který zahynul u Moháče.
Autor si vedle politiky, válek a hospodářství všímá i kultury a umění baroka, rokoka a klasicismu, rozvoje vědy a techniky i nastupující industrializace a počátků národního obrození, módy a životního stylu.
Na základě mnohaletého výzkumu v českých i francouzských archivech autor podrobně vykresluje podporu komunistického Československa národněosvobozeneckým hnutím ve francouzských koloniích.
Autor na základě několika historických skutečností představuje své literární osoby v časovém sledu 1937 až 1970. Jejich osudy jsou propojeny s životem a existencí Československa a jeho obyvatel.