V naší společnosti si připomínáme husitské bojovníky, slavné legionáře z dob 1. světové války či československé vojáky zahraniční armády z dob 2. světové války, ale zapomínáme si připomínat i Čechy, Moravany a Slezany, kteří bojovali v jiných válkách
Boj o Slovensko označují historikové právem za válku. Nebyla sice vyhlášená, ale padly v ní stovky vojáků a mnoho tisíc jich bylo raněno i pohřešováno.
Od chaosu občanské války až po politické manévrování za studené války formovaly ruské ozbrojené síly budoucnost nejen Ruska samotného, ale i bezpočtu dalších zemí po celém světě.
Největší a nejkrvavější válka, která se během 20. století odehrála na americkém kontinentu. Současně také první americká válka, v níž došlo k nasazení tanků a letadel.
Tak jako se Waterloo stalo v obecném povědomí synonymem pro porážku, Lepanto – námořní bitva Osmanů s benátsko-španělsko-papežskou koalicí vystupující jako tak zvaná Svatá liga – vstoupilo do dějin jako „bod obratu“.
Tři pohnuté kapitoly ze života „obyčejného člověka“, třikrát v krátké době vtaženého do víru historických událostí, v nichž nakonec nesehrál roli jen zcela obyčejnou.
Vzpomínky Württemberčanů, ať už v císařských či carských službách nebo příslušníků jiných států, kteří se ruského tažení roku 1812 zúčastnili v řadách württemberské armády.
V lidských dějinách není mnoho osobností, jejichž jména jsou synonymem mimořádných vlastností a činů. Hannibal, syn Hamilkarův, vynikající kartáginský vojevůdce a politik za druhé punské války mezi ně mimo veškerou pochybnost patří.
Drsná a krutá africká bojiště 1. světové války, kde hrstka německých vojáků a osadníků spolu s několika stovkami domorodých ascariů čelili formou guerillového boje několikanásobné přesile koloniálních vojsk Britů a jejich dohodových spojenců.
Kniha švýcarského historika na příkladu 13 zemí popisuje, jak byly v minulosti a jsou i v přítomnosti vedeny nezákonné války a opakovaně jsou porušovány zásady vyslovené v Chartě OSN, a tím je záměrně sabotován zákaz vedení válek.
Kniha analyzuje dramatické momenty z novodobých československých a středoevropských dějin, jež se odehrály v předvečer druhé světové války a na prahu války studené.
Závěrečný díl trilogie o alžírském konfliktu z let 1954-1962 přibližuje nejrozsáhlejší francouzskou vojenskou ofenzívu proti alžírským mudžáhedínům, tajemství francouzského jaderného programu a testů atomových bomb na Sahaře...
Autor v knize zpracoval historii sovětsko-finských válek. Za využití bohatého dokumentárního materiálu i vzpomínek a deníků tak před čtenářem defilují jak velké osobnosti, tak i prostí vojáci, lidé a jejich osudy v dobách míru a především války.
Druhý díl historie jedné z nejzákeřnějších válek minulého století, která se stala předobrazem konfliktů se současnými islamisty z řad Hamasu, Al-Kaidy, Talibanu či Islámského státu, zachycuje období let 1957-1958.