Nová básnická sbírka Jiřího Žáčka nemá za svým názvem otazník, ale najdeme ho ve verši: Čemu nás učí básně? Ptát se. Co je láska? Kdo nám proměňuje život? Čím hoří vášně a kde se rodí něha? A není rozum zrádce, když nám radí?
Jediná sbírka poezie Jiřího Stránského obsahuje verše napsané převážně v padesátých letech, kdy byl autor vězněn v politických lágrech. Jeho verše jsou jedinečným svědectvím o deformovaném a surovém světě za ostnatými dráty.
Egona Bondyho netřeba představovat: guru několika generací nonkonformní mládeže, světec českého undergroundu, svérázný filozof, pozoruhodný prozaik a především – vynikající básník.
Je čas jít spát, ale našim malým se ještě nechce... jak neobvyklé. My rodiče to známe všichni. Pojďme tedy ještě poslední minuty společného dne strávit s knížkou pro nejmenší o tom, že i zvířátka už jdou spinkat.
Zajímá Vás moderní poezie druhé poloviny 20. století a chcete poznat různorodou tvorbu 25 balkánských básníků, kteří sice psali a publikovali v socialistickém Bulharsku, ale jejichž verše vyrostly navzdory ideologickému tlaku?
Zralá sbírka autora, který má za sebou významné básnické a prozaické dílo. Ve svých nových verších navazuje na tradiční hodnoty české poezie, cítíme tu lyrickou hravost Wernische i Blatného. Petr Motýl je ale svébytný a svůj.
Kdyby nebohá žížala tušila, kam se vydává, zůstala by raději skrytá v zemi, mezi kořínky petrklíčů a mějemi. Datel si udiveně ťuká na čelo: Tuk! Ťuk! Ťuk! Mezi ptáky se jí zachtělo? Orlí let. Ostříží zrak. Dravčí spár.
Za co přesně se autor omlouvá? Za svoji životní bezradnost, kterou umí prodat jako nikdo jiný? Brilantní smysl pro rytmus? Nebo za to, že vás urazil? Že vám přebral holku? Že na rozdíl od vás ví, co je to aliterace?