Nejprodávanější knihy v roce 2020
sociologie

Kniha přináší výsledky řady sociologických a antropologických výzkumů týkajících se etablování muslimů a islámu na veřejnosti a předkládá informace z perspektivy sociálně-vědného poznání.

Publikace se věnuje fenoménu voleb v komunistickém Československu v letech 1971 až 1989. Analyzuje jejich funkce a vysvětluje, proč každých pět let statisíce stranických funkcionářů vynakládaly mimořádné úsilí k zabezpečení hladkého průběhu voleb.

Theodore Roszak (1933-2011), patří k nejvýraznějším americkým historikům a sociologům. Pojmem kontrakultura vystihl v roce 1969 průsečík mezi Novou levicí a hippies, jímž byl boj proti tomu, co nazývá technokracií.

Kniha se zabývá současnými proudy v pojetí občanských a lidských práv, které jsou vyvolány novou geopolitickou situací a zkušenostmi získanými z dvaceti pěti let po konci bipolarity světa.

Publikace vydaná u příležitosti 50. výročí založení katedry sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Čtrnáct autobiografických textů bývalých i současných učitelů a studentů, kteří zde působili v prvních desetiletích po jejím vzniku

Kniha je konfrontací dvou stanovisek k tématu globalizace.

Publikace se zabývá se problematikou internetového poradenství v právním rámci a v rámci sociálních služeb, metodikou práce, standardními i specifickými postupy při poskytování služby, stejně jako v této oblasti nezbytnými technickými požadavky.

Kniha se věnuje tématu digitálního informačního kurátorství, které studuje v kontextu konektivistické a konstruktivistické výuky.

Sociální práce patří v současnosti k progresivně se rozvíjejícím vědním disciplínám a pomáhajícím profesím.

Kniha představuje dnešní české prarodiče v kontextu současných demografických procesů spojených s tzv. stárnutím populace.

Komu patří starost o zdraví? Je naše zdraví spíše věcí lékařskou, nebo společenskou a politickou? Přináší více lékařské péče a kontroly lepší zdraví?

Osm vybraných sond do různých aspektů čínské a také japonské kultury, včetně studie o lidovém umění vycházející z naší domácí zkušenosti.

Pokuste se pomocí této knihy zorientovat v dnešním překotně se měnícím světě! Její autoři fundovaným, ale přitom přehledným a přístupným způsobem přinášejí odpovědi na řadu otázek, které před námi v současnosti vyvstávají.

Kolektivní monografie analyzuje funkci mýtů postsocialistických metropolí (Prahy, Bratislavy, Varšavy a Krakova) a metropole Rakouska po roce 1989 při formování jejich nové identity.

Kniha odhaluje pravdivý příběh o prastaré tradici "Bacha Posh", kdy se dívky vydávají za chlapce – ve společnosti, která si neváží žen. Očekávaná délka života afghánské ženy je pouhých 44 let a její životní cyklus často začíná a končí zklamáním.

Kniha Materiální podmínky svobody představuje myšlenku univerzálního základního příjmu, který je ve své podstatě občanských platem vypláceným nepodmíněně každému členu společnosti, což mu má umožnit svobodnější volbu pracovní činnosti.

Tato kniha se točí kolem peněz – remitencí, které migranti vydělají v zahraničí a poté posílají svým rodinám do mateřské země. Pojednává zejména o tom, kde se tyto remitence berou/rodí, jakou mají váhu ve srovnání s příjmy a ostatními výdaji atd.

Kniha Waltera Lippmanna z roku 1922 patří mezi nejcitovanější práce svého druhu ve 20. století a silně ovlivnila sociální vědy, zejména mediální studia, politologii a sociální psychologii.

Kniha zkoumá neplodnost jako medicínsky konstruovanou podmínku a zároveň jako specifický sociální status. Cílem autorčina výzkumu bylo zjistit, jakou roli hraje neplodnost v rámci životní biografie ve společnosti, která si rodičovství vysoce cení.

Předložená studie zkoumá Hegelovy výklady Aristotelovy psychologie a metafyziky ducha (nús), jež jsou rozvinuty v jeho přednáškách o dějinách filosofie.