Pátý svazek esejů se jmenuje Slova, pojmy, situace.
Autor píše na záložce: „Umění románu, jehož dějiny započaly velkým Rabelaisovým dílem na počátku 16. století, doprovází až dodneška Evropu a její konkrétní život.
Kniha fejetonů s vtipem, nadhledem a s mnoha zasvěcenými podrobnostmi vysvětluje celou řadu rčení, citátů, přirovnání i výrazů, s nimiž se můžeme setkat v literatuře, v médiích i v běžném hovoru.
O tom, jak je prospěšné vést korespondenci s mrtvými, o zážitcích v České televizi srovnatelnými s požitím halucinogenů, krajových odlišnostech, 4D realitě - anebo třeba o tom, jak lze skloubit profesionální skateboarding s láskou ke knihám.
Výběr z esejí, které Pamuk napsal v průběhu necelých třiceti let, má jako ústřední témata dvě autorovy největší vášně: knihy a Istanbul. Sbírka je koláží jazykově i stylově vybroušených textů.
Soubor šestnácti nedávno vzniklých esejistických textů známého spisovatele a badatele nese název prvního z nich, věnovaného mimořádně aktuálnímu tématu: potřebě určité společnosti mít svého nepřítele a utvořit si jeho obraz.
Borges celosvětově proslul nejen jako povídkář, ale též jako vynikající esejista. Jeho rozsáhlé esejistické dílo nejen významně dotváří jeho tvorbu povídkářskou, ale esej lze chápat jako základní žánr Borgesovy tvorby.
Výbor z deníků z cest po moři i po horách, eseje a úvahy přibližující život v zenových chrámech, vztah poezie a "primitivního" způsobu života, význam kmene a rodiny.
Na formování pojetí mesiáše a vykoupení v judaismu se podle G. Scholema (1897–1982) podílely zejména restorativní a utopické proudy, které dále přetvářely staré dědictví apokalyptiky.
Reedice stěžejního Kalandrova díla, které
dokončil na počátku druhé světové války.
Rukopis se ale po jeho zatčení a odvlečení
do koncentračních táborů ztratil
a Kalandra tuto monumentální knihu po
svém návratu sepsal v letech 1945 a 1946
znovu.
Nová kniha Jiřiny Šiklové formou fiktivních rozhovorů, vyprávění i teoretických výkladů přibližuje smrt jako základní životní fakt, který k vlastní škodě vytěsňujeme ze svého myšlení a řeči – a s nimi často i umírajícího člověka.
Patrick Leigh Fermor v Čase mlčení putuje po tajemných krajinách ducha, ducha křesťanského mnišství. Je to cesta po podivuhodných místech i cesta časem.
V tichu širokých zdí objevuje hlubokou krásu mnišského života, strohosti, kázně a kontemplace.