Útlá básnická prvotina Nely Hanelové zahrnuje úsporné a na první pohled subtilní a něžné verše, které se čtenáři před očima mění v melancholické a existenciálně úderné komentáře plynoucího času.
Dlouhé, ale i krátké básně jsou jakýmisi situačními scénáři: lyrický subjekt tyto situace „jen“ vidí a slyší a svou dikcí je destiluje do významů univerzálních.