V tomto dílu Františkánských pramenů se setkáváme s životopisy sv. Františka, jež vznikaly v období od výzvy generálního ministra Crescencia z Jesi, až do generální kapituly z roku 1260, která se rozhodla "udělat pořádek" ve Františkově hagiografii.
Kniha Alexeje F. Loseva představuje první ucelený životopis Vladimira Solovjova (1953–1900) – filosofa, teologa a nejvýraznějšího ruského myslitele 19. století.
Od smrti Carla Schmitta v roce 1985 se rozeběhla vlna zájmu o jeho dílo. Schmitt je – řečeno slovy, která ještě nedávno působila jako provokace – nejmladším klasikem politického myšlení.
Otec Jeroným rád opakoval, že v duchovním životě je třeba „stavět na pevných základech“. Růst v nadpřirozeném životě seznamuje jednoduchým způsobem se zákony života s Bohem.
Angello Roncalli z Lombardie, zvolený v šestasedmdesáti letech, byl mnohými považován za přechodného papeže. Nebyl intelektuál ani erudovaný teolog, avšak výsledkem jeho pontifikátu byly zásadní a bezprecedentní změny ve vztahu církve k světu.
