Výpravná kniha podává mnohotvárnou a objevnou výpověď o procesu přijímání a zavrhování jedné z nejkontroverznějších osobností moderní literatury nejen v Čechách.
V r. 2009 uplynulo sto let od narození básníka Oldřicha Mikuláška a v tomtéž roce vychází i tato vzpomínková kniha jeho manželky Věry Mikuláškové. Autorka zde vzpomíná na své přátelé zejména z brněnských uměleckých kruhů.
Ústředním motivem knihy je román spisovatele Josefa Škvoreckého "Zbabělci", kolem kterého se odvíjí několikavrstevný příběh. Sleduje genezi vzniku díla, život J. Škvoreckého i osud jeho generace,
První oddíl knihy se zabývá prezentací Čapkova díla v učebních textech pro střední školy v období 1918–2018 ve vztahu k literárněvědné recepci a proměňujícímu se kurikulárnímu kontextu.
Z trojice pardubických bratří Vokolků, mimořádného zjevu české kultury 20. století, byl po dlouhá desetiletí znám především nejmladší z nich – spisovatel Vladimír Vokolek.
Do výročního sborníku přispělo několik foglarovců, kteří se na rozvoji foglarovského hnutí celoživotně podílejí a přispívají svými nápady, akcemi nebo novými výtvory v duchu děl Jaroslava Foglara. Zavzpomínejte nyní s námi i vy.
Soubor korespondence z let 1883–1900 představuje jedinečnou výpověď, dotvářející podstatným způsobem obraz společenského, kulturního i uměleckého milieu v českých zemích na konci 19. století.
Píše se rok 1939. Cvetajevová podlehla přání svého muže a dcery, aby se vrátila domů. Nedbala varování přátel, kteří ji upozorňovali na tehdejší politickou situaci v zemi. Záhy přišlo rozčarování.
Legendární časopis ABC mladých techniků a přírodovědců okouzloval generace českých a moravských dětí. Hlavním strůjcem jeho úspěchu byl šéfredaktor Vlastislav Toman, který ábíčko vedl přes tři desetiletí.
Kniha ukazuje básníka Jaroslava Vrchlického z perspektivy tázání po životnosti díla, jak byla sledována v kritické rozpravě v prvních čtyřiceti letech 20. století – zčásti už za života autorova.
Výbor z českých i zahraničních studií o díle Jáchyma Topola představuje celou škálu možných přístupů k tomuto dílu – od pohledů jazykovědných, přes studie stylistické až k úvahám kulturně-historickým.
Virginia Woolfová patří k literárním ikonám dvacátého století: málokdo měl na vývoj moderní prózy větší vliv než ona. Proč tomu tak je, ukazuje výmluvně přední britská kulturní historička Alexandra Harrisová.
V autobiografické koláži se kultovní, u nás dobře známý autor ohlíží za lety své spisovatelské kariéry, za svými kolegy z literární branže, za žijícími i zesnulými přáteli. To vše koření svým typickým černým humorem.