Z pohledu jednoho lidského života zahrnuje pohanská doba sahající od našich prvních předků až ke starým Slovanům nepředstavitelně dlouhé časové období lidských dějin.
Kniha je výsledkem výzkumu zaměřeného na události 17. listopadu 1939, kdy bylo po demonstracích odporu českého lidu proti německé okupaci Čech a Moravy v souvislosti s pohřbem Jana Opletala odvlečeno na 1200 českých vysokoškolských studentů.
V nové knize edice Dny, které tvořily české dějiny autor živě a barvitě líčí událost, která je obecně známá především z Vávrova filmu Jan Hus, totiž zatčení a popravu tří mladíků, kteří se „provinili“ vyrušováním při kázání v kostele.
Korektorova akta doplňují trojici řad již z větší části vydaných úředních knih pražského arcibiskupství (Libri confirmationum, Libri erectionum, Acta iudiciaria) a jsou tak významným a jedinečným pramenem pro poznání (nejen) církevních dějin.
Edice je autorovým výborem nejdůležitějších textů, které napsal v uvedeném období. Východiskem Tesařových společenských aktivit bylo přesvědčení, že jediným účinným způsobem, jak vyjít z totalitního režimu, je vytváření struktur občanské společnosti.
V naší společnosti si připomínáme husitské bojovníky, slavné legionáře z dob 1. světové války či československé vojáky zahraniční armády z dob 2. světové války, ale zapomínáme si připomínat i Čechy, Moravany a Slezany, kteří bojovali v jiných válkách
Až do počátku třicetileté války se katolická a prohabsburská metropole západních Čech Plzeň honosila svou nedobytností – na jejích pevných hradbách ztroskotali opakovaně i husité.
Publikace přibližuje vývoj českých dějin v poněkud jiné podobě, než jsme běžně zvyklí. Tradiční výklad, redukující dějiny zejména na přehled politických událostí a hospodářských přeměn, vojenských střetů, výčty panovníků, diplomatických jednání.....
Korespondence dvou klíčových osobností naší osvícenské vědy a rané fáze národního obrození je přímým svědectvím utváření národního vědomí a rozvoje vědeckého života v poslední třetině 18. století v českých zemích.
