Nejprodávanější knihy v roce 2020
filosofie a náboženství

V této knížce získáte návod, jak si pomocí modliteb nastavit podvědomí tak, abyste dokázali překonat negativní přístup k sobě samým, vybudovali si sebeúctu a s ní i zdravé sebevědomí.

Ravaissonovo pojedání o zvyku významně zasáhlo do dějin francouzského myšlení. Například Bergson vypracovával svou dualitu mezi bezprostředním a zprostředkovaným poznáním v návaznosti na závěrečné pasáže spisu O zvyku.

Praxe přítomnosti nás vede k tomu, jak se naučit plně a bděle prožívat přítomný okamžik a pod povinnostmi a tíhou všedního života neztrácet vlastní živou touhu a dotyk s bezprostřední vnitřní pravdou.

Existuje smysl života? Byl vesmír stvořen? Je život spravedlivý? Co dokáže naše mysl? Kam vede materiální rozvoj? Jak bojovat s chudobou? Jak si udržet zdraví? Jak čelit ekonomickým krizím? Jak řešit politické spory?

Monografie Umění jako vyjádření smyslu. Filozofie umění Jana Patočky je prvním obsáhlejším systematickým pokusem o shrnutí motivů Patočkovy filozofie umění.

Kabala se zabývá základními otázkami, jako je smysl stvoření, způsob stvoření světa Bohem, odchod duší z tohoto světa a jejich vtělením, Boží Prozřetelnost či smysl a užitek Starého zákona a jeho přikázání.

Závěrečný, čtvrtý svazek 3. dílu se věnuje církevní instituci, která zásadně poznamenala jak světovou, tak naši historii hlavně v období 16. až 18. století: tovaryšstvu Ježíšovu.

Kniha se věnuje jednomu z předních filosofů německého idealismu J. G. Fichtovi (1762-1814), zejména jeho stěžejnímu spisu Základ všeho vědosloví a na něj navazujícímu Nárysu vědosloví vlastního.

Studie Jiřího Olšovského nabízí srovnání filosofických koncepcí dvou předních myslitelů – Martina Heideggera (1889–1976) a Sorena Kierkegaarda (1813–1855), a to s důrazem na propracovanější Heideggerův pokus.

Kniha sepsaná poutavou formou otázek a odpovědí, jež poprvé vyšla v roce 1889. Provede nás záhadnými oblastmi esoterní filozofie přibližující člověka k poznání již od úsvitu dějin.