Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
Přední americký politolog se ve své pečlivě zdokumentované studii zabývá některými jedinečnými rysy politického a společenského života ve Spojených státech.
O chodu dějin rozhodují již od počátků civilizace nejen konflikty, ale také – a to především – jednání, dohody, smlouvy. Právě ty tvoří důležité milníky historie, neboť stanovují pravidla a normy politického a společenského rozvoje.
Výsledek britského referenda v červnu 2016 znamenal pro Evropskou unii silný otřes. Nemyslitelné se stalo skutkem: Unie měla poprvé v historii přijít o jeden členský stát, a to navíc stát klíčový.
Publikace se věnuje aktuálním otázkám, které jsou prioritou vnitřní bezpečnosti většiny států světa, protože bezprostředně ohrožují obyvatelstvo i základní pilíře demokratické společnosti.
Monografie na základě rozsáhlého výzkumu v regionálních archivech sleduje nastolení, upevnění a proměny diktatury Komunistické strany Československa na příkladu čtyř krajských a osmi okresních stranických organizací na území českých zemí.
Publikace je komplexní národohospodářskou analýzou celého čtvrtého pilíře transformace národního hospodářství ČR (tj. liberalizace vlastnických práv) v období 1989–2015.
Českému čtenáři se prostřednictvím této knihy otevírají nové obzory a troufám si říct, že text by měl být povinnou četbou nejen každého ekonoma, který se zabývá ekonomií veřejného a neziskového sektoru, ale i těch, kdo pochybují o možnostech...
Mezi lety 1920-1951 se stal hlavním svorníkem česko-francouzských kulturních vztahů. Od založení hledal svou pozici v rámci kulturní diplomacie a politických vztahů mezi oběma zeměmi.
Kniha Ve stínu šoa: Československá exilová vláda a Židé během druhé světové války a po ní se zabývá obdobím od mnichovské dohody z roku 1938 po komunistický puč v únoru 1948.
Migrace je jednou z nejnaléhavějších a nejkontroverznějších otázek naší doby – vehementně diskutovaná, prodchnutá ideologií, hluboce rozdělující. Komu by mělo být dovoleno migrovat a komu ne?
Již dvě století jsou středoevropská vzájemnost a spolupráce jedním z významných témat politických debat a také odborných analýz jak v tomto regionu, tak i za jeho hranicemi.
Čtivě a přitom zasvěceně odhaluje islamolog
a dlouholetý korespondent deníku Frankfurter
Allgemeine Zeitung z Blízkého východu pozadí
vzniku a expanze tzv. Islámského státu
v Sýrii a Iráku.