V nové knize edice Dny, které tvořily české dějiny autor živě a barvitě líčí událost, která je obecně známá především z Vávrova filmu Jan Hus, totiž zatčení a popravu tří mladíků, kteří se „provinili“ vyrušováním při kázání v kostele.
Korektorova akta doplňují trojici řad již z větší části vydaných úředních knih pražského arcibiskupství (Libri confirmationum, Libri erectionum, Acta iudiciaria) a jsou tak významným a jedinečným pramenem pro poznání (nejen) církevních dějin.
V naší společnosti si připomínáme husitské bojovníky, slavné legionáře z dob 1. světové války či československé vojáky zahraniční armády z dob 2. světové války, ale zapomínáme si připomínat i Čechy, Moravany a Slezany, kteří bojovali v jiných válkách
Až do počátku třicetileté války se katolická a prohabsburská metropole západních Čech Plzeň honosila svou nedobytností – na jejích pevných hradbách ztroskotali opakovaně i husité.
Publikace přibližuje vývoj českých dějin v poněkud jiné podobě, než jsme běžně zvyklí. Tradiční výklad, redukující dějiny zejména na přehled politických událostí a hospodářských přeměn, vojenských střetů, výčty panovníků, diplomatických jednání.....
Na samém počátku jara 1918 se ruská říše zmítala ve stále zběsilejší občanské válce, do jejíhož víru se záhy aktivně zapojili českoslovenští dobrovolci, kteří po několika konfliktech rozhodně vystoupili se zbraní v ruce proti bolševikům.
Korespondence dvou klíčových osobností naší osvícenské vědy a rané fáze národního obrození je přímým svědectvím utváření národního vědomí a rozvoje vědeckého života v poslední třetině 18. století v českých zemích.
Podrobný místopisný atlas České republiky, zahrnující na šest tisíc zeměpisných míst, vychází souhrnně v knize KRASOHLED ZEMĚ ČESKÉ ke stému výročí vzniku Československa.