Přímo z první linie. Autentická reportážní kniha o válce v Sýrii.
Co se od roku 2019 odehrává v čím dál nepřehlednějším syrském konfliktu? Lenka Klicperová a Markéta Kutilová v bezprostřední reportáži sledují poslední bitvu s Islámským státem.
Význačný starověký indický kodex mravů a správného chování kastovní indické společnosti, který ji řídil po tisíciletí až do novověku - důležitá literární památka pro studium náboženství, historie a práva.
V bilingvinní podobě sanskrt - čeština.
Třetí, závěrečný svazek monumentální Kafkovy biografie „Roky poznání“ zachycuje poslední necelé desetiletí Kafkova života, od roku 1916 do smrti v roce 1924.
Douglas Murray brilantně líčí příběh masové imigrace do Evropy – její počátky v poválečném nedostatku pracovní síly, její zintenzivnění při slučování rodin a konečně humanitární ospravedlňování otevřených hranic.
Tato historická studie vychází z nových poznatků a nově objevených pramenů k počátkům dějin templářského řádu, které autorka získala na základě důkladného pátrání v archivech po celém světě (včetně Říma, Brugg, Baltimore, a dokonce i Prahy).
Druhý díl monumentální práce předního britského historika Iana Kershawa, která představuje dosud nejucelenější a nejrozsáhlejší životopis vůdce nacistického hnutí.
Bitva u jihoněmeckého města Nördlingen z 5. a 6. září 1634 patří jednoznačně k nejvýznamnějším bitvám třicetileté války. Toto dvoudenní střetnutí skončilo totálním vítězstvím obou Ferdinandů ...
Zásadní monografická práce o dějinách Protektorátu vyšla poprvé česky v roce 1999. Pro současné vydání ji autor podstatně přepracoval a doplnil o cca sto rukopisných stránek.
Rozsáhlá práce, lakonicky nazvaná Svatý Ludvík, je považována za jednu z nejlepších biografií středověkých panovníků. Francouzský král je v ní nazírán jako osobnost, jež výrazným způsobem ovlivnila evropské dějiny druhé poloviny 13. století.
Kdo pařil mezi nejvýznamnější panovníky Evropy? A kdo byl naopak nejmocnější? Kniha Největší panovníci Evropy vám umožní nahlédnout do zákulisí mocenských bojů, které po dlouhá léta utvářely podobu Evropy.
Dílo sleduje, jak k nám německá příjmení pronikala v několika vlnách kolonizace a během dosídlování opuštěných českých území po třicetileté válce. Všímá si toho, jak se tato jména měnila a přizpůsobovala českému jazykovému prostředí.
V knize jsou podrobně popsány přípravy k obraně prováděné na Berounsku v letech 1936 až 1938, mobilizační obsazení vybudované pevnostní linie i následná odbojová činnost hrdinů, kteří se nehodlali smířit s německou okupací.
Tématem této historické monografie jsou politicky motivované případy sebeupálení v sovětském bloku v letech 1966–1989. Na základě historických pramenů autor napsal studii o tomto fenoménu a jednadvacet portrétů živých pochodní.