Soubor korespondence z let 1883–1900 představuje jedinečnou výpověď, dotvářející podstatným způsobem obraz společenského, kulturního i uměleckého milieu v českých zemích na konci 19. století.
Píše se rok 1939. Cvetajevová podlehla přání svého muže a dcery, aby se vrátila domů. Nedbala varování přátel, kteří ji upozorňovali na tehdejší politickou situaci v zemi. Záhy přišlo rozčarování.
Kniha ukazuje básníka Jaroslava Vrchlického z perspektivy tázání po životnosti díla, jak byla sledována v kritické rozpravě v prvních čtyřiceti letech 20. století – zčásti už za života autorova.
Výbor z českých i zahraničních studií o díle Jáchyma Topola představuje celou škálu možných přístupů k tomuto dílu – od pohledů jazykovědných, přes studie stylistické až k úvahám kulturně-historickým.
Virginia Woolfová patří k literárním ikonám dvacátého století: málokdo měl na vývoj moderní prózy větší vliv než ona. Proč tomu tak je, ukazuje výmluvně přední britská kulturní historička Alexandra Harrisová.
V autobiografické koláži se kultovní, u nás dobře známý autor ohlíží za lety své spisovatelské kariéry, za svými kolegy z literární branže, za žijícími i zesnulými přáteli. To vše koření svým typickým černým humorem.
Kniha vzpomínek rodilé Pražanky, která vyrostla v enklávě německé menšiny a měla možnost se setkat s řadou představitelů pražského německého literárního světa.
