Max Smitt na singlu je rozšířením čtenářsky velmi úspěšné knihy. Obsahuje eseje publikované v knize Slečny z Avignonu (2010), nově upravené texty a dále eseje publikované v knize Ta možnost tu prostě je (2015).
Názvy jednotlivých Monologů jsou ukončeny otazníkem. A ptá se muž moudrý, který si však podržel mladé srdce a dětské oči. Jeho monologisté často mluví vyčítavě, ve vzteku, ba i výsměšně – ale vždy s naléhavou touhou, aby se jejich samomluva změnila.
Bylo by lépe se vrátit zpátky ke Gottwaldovi? Obstál by Bůh před zrakem recenzenta? Jaké je to s Milošem Zemanem v posteli? Mají ženy sexuální fantazie o jogurtu? I na tyto otázky dostanete odpověď v populárně pojaté učebnici moderní démonologie.
František Dryje vychází zejména z bohaté a v mnoha ohledech suverénní tradice kritické surrealistické sebereflexe, aktualizace a analýzy a přitom vlastně jaksi navíc svým psaním cosi podstatného schraňuje, zachraňuje, zachovává pro budoucnost.
Kromě článků o autech však Jeremy píše do novin i společenské sloupky, v nichž s týdenní pravidelností uráží všechno ostatní, od Evropské unie, přes stupidní reklamy, Američany a globální oteplování až po Vladimira Putina a Hru o trůny.
Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek píše každý týden článek o tom, co ho zaujalo. Vzniká tak mozaika příběhů z pražské zoologické zahrady i z dalších, někdy exotických a jindy nečekaných míst.
Kniha psychologických esejů z pera Virginie Satirové spatřila světlo světa dlouho po její smrti. Tohoto úkolu se společně s týmem editorů ujal její blízký spolupracovník John Banmen, který vybral a upravil některé autorčiny starší texty.
Knížka Co se vyjevuje s podtitulem Eseje o Adrieně Šimotové zahrnuje pět esejů Daniely Hodrové (Vyjevování a vytrácení, Blízké vzdálené věci, Nohy, Torzo – k poetice neúplnosti a Sňaté tváře).
Kniha představuje výbor esejů, které Jiří Pehe publikoval v různých periodikách mezi roky 2011 a 2015. Jejich ústředním tématem je myšlenka, že jsme svědky i aktéry zásadní proměny západní civilizace, tak jak ji známe od doby osvícenství.
Knižní debut Pavla Zajíčka (1988), který se zabývá autentickým prvoválečným deníkem svého pradědečka Karla Kytlici a při pátrání po něm počne pátrat i po sobě.