Tentokrát zahrnuje koncovou fázi působení 311.čs.bombardovací peruti v řadách jednotek Velitelství pobřežního letectva RAF - Coastal Command, a to za časový úsek od června 1943 do června 1945.
Deník skotského profesionálního vojáka Roberta Monroa z let 1626-1634, jehož historicko-antropologické uchopení je předmětem tohoto textu, je považován za jeden z nejvýznamnějších egodokumentů z doby třicetileté války.
Autor patří ke generaci, která dospívala v době reálného socialismu, kdy ještě platila povinná vojenská služba, a vychází z vlastních zkušeností u prvosledového útvaru. Pojem „vojna“ se dávno vytratil z povědomí mladých mužů a mnohdy o ní nemají sebemenší představu.
O leteckých esech, mimořádně úspěšných bojových letcích z období druhé světové války, se napsalo mnoho knih. Většina z nich pochází od německých autorů. Jejich hrdinové nasedají do letadel a míří k nepřátelským zbrojovkám, pevnostem, mostům.
Netradičně řešená „dvojkniha“ obsahuje dva samostatné texty, jež spojuje téma bitev za první světové války na řece Soče na nynějším italsko-slovinském pomezí.
Autor nastoupil ve věku 18 let, tedy rovnou ze školy, na nejkrvavější úsek Leningradského a Volchovského frontu. Jako voják Rudé armády došel až do Berlína. Zázrakem zůstal na živu.