Snad žádný z evropských dynastických rodů se nemůže pochlubit kontinuitou tak nepřetržitou a plejádou panovníků tak významných jako rod habsburský. Zároveň však jako by Habsburky pronásledovala podivná nepřízeň osudu.
Příslušníci šlechtického rozrodu Hertvíků z Rušinova (zemanů z Ostružna) byli na Čáslavsku a Chrudimsku usazeni nejpozději od počátku 14. století. K nejznámějším představitelům rodu patřil Jan Hertvík z Rušinova a na Lichtenburku (cca 1395–1455).
Středem sedmého dílu "Erbovní mapy" je krajské město Plzeň. Jsou zde zaznamenány hrady, zámky a tvrze v povodí řek Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy, které se v metropoli západních Čech slévají.
Osmý díl Erbovní mapy nás zavádí na jihozápad Čech, do podhůří Šumavy. Tudy, přes pásmo hlubokých lesů, procházelo do Čech několik obchodních stezek, střežených pomezními hrady.
Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a pokusem graficky zmapovat a pomocí heraldiky zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné množství dávných staveb, na které je naše zem
značně bohatá.
Ve čtvrtém dílu "Erbovní mapy" navštívíme krajinu hradů, zámků a tvrzí severovýchodně od Prahy. Od Mělníka proti proudu Labe se přes Brandýs a Lysou dostaneme k Nymburku.
Krajina zemí Koruny české je hustě popsanou knihou, do níž generace našich předků vkládali další a další listy. Ze stránek časů minulých i nedávných před námi defilují zhmotněné symboly–tvrze, hrady a zámky, které mnohdy tvoří dominantu svému okolí.
