Svou v pořadí třetí básnickou sbírkou rozvíjí Lukáš Bárta osobitou poetiku, v níž se mu daří dobývat z převážně městské každodennosti působivé mikropříběhy a evokovat nevšední obrazy.
Debut Martina Šindeláře je překvapivě vyzrálou sbírkou lyrických básní, ve kterých jsou použity klasické symboly a symboly novodobé ve skvělé harmonii a kniha tak nabízí vnímavým čtenářům nečekaně silný zážitek.
Tvorba Jiřího Pištory má blízko k existenciální linii české poezie, reprezentované jmény Františka Halase, Vladimíra Holana či Oldřicha Mikuláška. K rysům autorovy poetiky patří záznamy samoty a odcizení a z nich pramenící úzkosti.
Výbor básní Ingrid Hanušové z let 1985 až 2005 je doplněný sadou sedmnácti vložených listů ilustrací s použitím obrazů autorky z jejího posledního období.
Hauberova poezie dbá o pevný tvar i formální zákonitost. V tomto ohledu vyniká Kabbala poetica minor náročnou kompoziční formou, jejíž složitost není samoúčelná, ale do hloubky rezonuje s tématem poémy.
Milan Balabán je znám jako náš přední znalec Starého zákona, hebraista, evangelický teolog, esejista, překladatel starozákonní Písně písní. Důležitou součástí jeho ohledávání světa je však také poezie, kterou píše po celý svůj život.
