V knize je zachycena atmosféra a boje v rakousko-uherské armádě v Rusku a Itálii, zajetí kozáky, vstup do legií, ústup z Ukrajiny po bolševické revoluci, boje a život na Transsibiřské magistrále a cesta s 18. lodním transportem do svobodné vlasti.
Druhé, doplněné vydání knihy autora, který sám působil v libyjské džamáhíríji pět let v přelomové době, kdy naše vztahy s touto zemí procházely dramatickou změnou.
Deník skotského profesionálního vojáka Roberta Monroa z let 1626-1634, jehož historicko-antropologické uchopení je předmětem tohoto textu, je považován za jeden z nejvýznamnějších egodokumentů z doby třicetileté války.
Autor nastoupil ve věku 18 let, tedy rovnou ze školy, na nejkrvavější úsek Leningradského a Volchovského frontu. Jako voják Rudé armády došel až do Berlína. Zázrakem zůstal na živu.
Tak jako se Waterloo stalo v obecném povědomí synonymem pro porážku, Lepanto – námořní bitva Osmanů s benátsko-španělsko-papežskou koalicí vystupující jako tak zvaná Svatá liga – vstoupilo do dějin jako „bod obratu“.
Autor popisuje svou cestu do služeb NKVD, metody vyškolování agentů, svou činnost informátora a provokatéra, válečná léta v Sovětském svazu, způsob, jakým sovětský režim nakládal s vlastními válečnými hrdiny i svůj konečný útěk na Západ.
Námětem této knihy je bitva u španělského mysu Trafalgar, svedená 21. října 1805 mezi 33 řadovými loďmi francouzsko-španělské floty admirála Villeneuva a 27 britskými řadovými loďmi admirála Nelsona, který zde padnul.
Kniha, zaměřená nejen na technické, ale i na taktické prvky zvládání jak různých brokových zbraní, tak i pušek na bázi Sa58, AK47 a AR15/M4, je doplněna více než pěti sty barevnými fotografiemi.