Kniha Měla to být vlastně společná knížka o krajině, je svébytným zpracováním vztahu ke krajině formou atlasu, zároveň je vnorem do duší a myslí dvou mladých malířů Nikoly Čulíka (1983) a Adély Součkové (1985).
Kniha pražské teatroložky, která se podílí mj. na několikasvazkovém projektu České divadelní encyklopedie, detailně přibližuje nejméně známou součást jezuitského divadla.
Kniha usiluje o definici a vymezení oboru vizuální antropologie v rámci sociální a kulturní antropologie a zaměřuje se především na souvislosti filmu a audiovizuálních médií s vědní disciplínou.
Kniha fotografií etiopské krajiny a zvyků a rituálů tamních lidí.představuje umělecké svědectví, jež nám rozšiřuje a obohacuje pohled na svět, který je v důsledku moderních technologií stále menší a bližší, a přece zůstává tolik vzdálený.
Ondřej Kozák (1978) prezentuje monografii černobílých fotografií z let 2005 až 2010. Ústředním tématem jsou lidé z různých evropských měst, ale také z Kuby. Autor fotografuje výhradně na černobílý film 35 mm.
Knižní vydání rozhlasové hry, jejíž uvedení vyvolalo malý sklandál s přispěním "potrefené" Heleny Fibingerové. Jde o fiktivní portrét zestárlé československé atletky Mileny, která lásce ke sportu obětovala všechno.
