Nejnovější syntetická práce německé historiografie o nuceném pracovním nasazení zahraničních dělníků a vězňů koncentračních táborů ve válečném hospodářství nacistické Třetí říše.
Masovou vraždu šesti milionů evropských Židů
spáchanou v letech 1941 až 1945 dnes nazýváme
holocaust. Němečtí nacisté tehdy chtěli z pouhé
rasové nenávisti a pocitu vlastní nadřazenosti
vyhladit všechny osoby židovského původu.
Tématem práce jsou osudy asi pěti tisíc osob židovského původu deportovaných od listopadu 1944 do března 1945 nacistickými okupačními orgány ze Slovenského štátu do koncentračních táborů.
Deníkové záznamy z terezínského ghetta. Texty popisují „běžný“ život v ghettu, rostoucí strádání, transporty na východ, zachycují i propagandistickou akci uspořádanou pro delegaci Mezinárodního červeného kříže v létě 1944.
Heinz Pannwitz, za války šéf oddělení pražského Gestapa, byl jmenován šéfem zvláštní komise pro vyšetřování atentátu. Jeho zpráva je tedy historicky nejcennějším dokumentem o všech okolnostech atentátu na Heydricha.
Admirála Canarise, šéfa německé vojenské špionážní služby, charakterizoval jeho sovětský protějšek jako „nejnebezpečnějšího zpravodajce na světě“. Canaris byl loajální vůči starému Německu – dobyvačný a rasistický režim Adolfa Hitlera jej však...
