Jóga dechu vědomí tvoří samostatnou část připravované knihy Jiří Krutina: Duchovní moc vědomí, ve které autor shrnuje své postřehy z praxe stezky Sebepoznání. Pojednání se zaměřuje na nedvojnou praxi dechu vědomí (pránájámu Srdce).
Podkladem komentářů Květoslava Minaříka v Mahájánských textech je Hlas ticha. Helena Petrovna Blavacká (1831-1891), zakladatelka Theosofické společnosti, jej podle svých slov vybrala z Knihy zlatých předpisů.
Citlivě napsaná kniha o prvním menstruačním cyklu a jeho vlivu na spirituální cestu mladé dívky od panenství k mateřství. Autorka popisuje sedm fází, kterými dívka prochází na své pouti dospíváním.
Tento text Átma Bódha (Uvědomění Já) je určený těm hledajícím, kteří hledají vysvobození, těm, kteří se dlouhotrvající vytrvalou duchovní praxí očistili od nečistot a dosáhli klidu mysli, prosté žádostí a tužeb.
Drobné práce Květoslava Minaříka, shrnuté do dvou svazků Drahokamů, vyplynuly z dotazů zájemců o duchovní život a duchovní nauky a z rozhovorů s nimi. Jsou stejně různorodé jako podněty, které k nim vedly.
Druhý díl výběru drobných prací Květoslava Minaříka Drahokamy 2 stejně jako prvý navazuje na jeho nauku, kterou nazval „integrální jóga“, aby ji odlišil od neúplných jógických systémů, s nimiž se v Evropě setkáváme.
Autoři knihy prozkoumávají víru i vědu celými staletími a skrze biologii buněk, fraktální geometrii, lidskou historii, politické vědy, společenské mýty a mnoho dalšího poukazují na skutky, které nás dovedly až tam, kde se nacházíme právě dnes.
Tajné zasvěcení zdůrazňuje metodiku správně prováděné introverze, vedoucí ke kladnému duchovnímu vývoji, která je do podrobností rozvedena v ostatních spisech Květoslava Minaříka.
Tato kniha představuje záznam osmi let, během kterých Uspenskij pracoval coby Gurdžijevův žák a patří mezi základní díla západního esoterismu 20. století.