Vyčerpávající studie o vzniku Rusi a následně Ruska podávávající též nástin teorie etnogeneze a pasionarity jako cyklického růstu a rozpadu energie etnických skupin, koncepce ojedinělé, v Česku doposud nepublikované.
Mnichovská dohoda ze září 1938, jež tragicky zmrzačila tehdejší Československou republiku, je dodnes vnímána jako jeden z nejbolavějších okamžiků naší novodobé historie.
Blíží se písemka z dějáku a jste dutí jako pařez? Pak jsou tu pro vás naše Taháky. Všechny důležité výpisky a data na formátu A6, aby se daly vytisknout a schovat před zraky učitele nebo nahrát do mobilu a nenápadně během písemky zobrazit.
Publikace přináší čtenářům nástin klíčových událostí československé politiky po konci druhé světové války, které vyvrcholily komunistickým převratem v únoru roku 1948, jehož důsledkem byla čtyřicetiletá vláda jedné strany.
Kniha historika Ondřeje Schmidta představuje osobnost Jana z Moravy (zavražděn 1394), nemanželského syna moravského markraběte Jana Jindřicha, vyšehradského probošta (1368–1380), litomyšlského biskupa (1380–1387) a nakonec aquilejského patriarchy.
Znovuotevření známého případu, který řeší zbývající záhady a otázky ohledně případu Rosenbergových, popravených v roce 1953 za špionáž a předání klíčových informací o výrobě atomové bomby Sovětskému svazu.
Události zachytil vlastním pohledem ve svém deníku Ladislav Preininger, který si po celou dobu psal, a nabízí nám tak pohled na tuto dobu očima přímého účastníka.
Ludvík XIV., patrně jeden z nejznámějších a nejvýraznějších francouzských panovníků, se po většinu své vlády nacházel ve válečném konfliktu nebo v přípravách na něj.
Leden roku 845. Mnoho let před příchodem Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Válka s Franky se blíží. Na nebezpečnou cestu do východofranské říše se vydává 14 českých knížat, aby se dala pokřtít.
Kdo je vedl, a proč o nich české kroniky mlčely?