Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a pokusem graficky zmapovat a pomocí heraldiky zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné množství hradů, zámků a tvrzí v Čechách.
Seriál „Erbovních map hradů, zámků a tvrzí v Čechách“ se uzavírá 16. dílem, ve kterém zavítáme na samý jih Čech. Zde se rozkládala říše mocného panského rodu erbu růže. Hlavním sídlem dominia Vítkovců je honosný Český Krumlov.
Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a pokusem graficky zmapovat a pomocí heraldiky zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné množství hradů, zámků a tvrzí v Čechách. Čtrnáctý díl představuje kraj na východ od Hradce Králové.
Autor se znovu vrátil do jižních Čech, tentokrát s přesahem hlavně na jižní Moravu, aby popsal zrod, rozkvět, ale i zánik nejslavnějších rodů spojených s regionem.
Cesta třináctého dílu Erbovní mapy začíná na severním pomezí Čech, kde se zvedá mohutná silueta hradu a zámku Frýdlant. V tomto dílu Erbovní mapy navštívíme mnoho dalších zajímavých sídel v horním povodí řek Nisy, Jizery, Labe a Úpy.
Být součástí společenské elity a pohybovat se v nejvyšších patrech světové politiky považovaly ženy na knížecích, královských a císařských dvorech za přirozenou součást svých životů.
Cesta pátého dílu "Erbovní mapy" nás zavede do krajiny severozápadně od Prahy. Mapuje území bývalého Slánského kraje připojeného v roce 1714 k Rakovnickému kraji.
Dílo sleduje, jak k nám německá příjmení pronikala v několika vlnách kolonizace a během dosídlování opuštěných českých území po třicetileté válce. Všímá si toho, jak se tato jména měnila a přizpůsobovala českému jazykovému prostředí.