Komentáře Eneáše Silvia Piccolominiho/Pia II. (1405–1464) jsou historicky jedinou dosud publikovanou papežskou autobiografií – už jen z tohoto faktu plyne výjimečnost Piova díla.
Oboustranná brutalita založená na náboženských rozdílech a bezpočet menších i větších střetnutí na souši i na moři byly charakteristickými projevy krvavé války mezi Řeky a Turky ve dvacátých letech 19. století.
Kniha sleduje náboženský vývoj Plzně za první republiky (1918–1938), tj. vývoj katolické církve, Církve českobratrské evangelické, Církve československé a bezvěreckého hnutí.
Kniha se věnuje osobnosti pozdně středověkého písaře a sběratele Kříže z Telče (1434–1504), kněze působícího ke konci života v augustiniánské kanonii v Třeboni.
Tato práce ve své první části podává povšechný průřez východočeským
odbojem v letech 1939–1945. V něm zaujímali významné místo lesníci,
lesní dělníci a další muži i ženy, kterým byl les domovem, zdrojem obživy
a láskou.
Celobarevná publikace Marka Hanzlíka a Zdeňka Rafaje „Lipnice nad Sázavou včera a dnes" zachycuje na historických i současných fotografiích proměnu městečka v běhu času, jak se změnila jeho tvař a obraz okolní krajiny.
„Nejsem bezradná a zoufalá – nehraji, je to ve mně tak klidné, poněvadž mám klid ve svém svědomí.“ I tato slova zaznívají ve známém posledním dopise, kterým se Milada Horáková loučila se svými blízkými.
Přestože André Masséna náležel k jedněm z nejschopnějších a nejobávanějších revolučních a Napoleonových vojevůdců, se kterým zkřížil zbraně i legendární vévoda z Wellingtonu, dalo by se říci, že jeho osoba je poněkud zahalena „mlžným oparem“.
Kniha Martyr Christi je životopisnou a v širším smyslu i historickou studií, jež je věnována katolickému knězi, jezuitovi, věhlasnému kazateli a redaktorovi Adolfu Kajprovi (1902–1959).