Autoři knihy vnitřní zákonitosti hudební struktury označují termínem scelovací prostředky a na velkém množství skladeb, kompozičních přístupů či teoretických uchopení se snaží prozkoumávat jejich rozličné polohy.
Zpěvník obsahuje písně námořnické, vodácké z dob začátků trampingu a pár vodáckých (objevených od Vod. zp. 1).
Najdete v něm písně od interpretů Hop Trop, Wabi Daněk, Michal Tučný, Ivan Mládek, Hoboes, Ozvěna, T.O. Rowers, Paběrky ad.
První dvě části trilogie Příběhy písní vyšly v letech 2009 a 2011. Také ve třetím díle se Michal Bystrov vydává po stopách skladeb, na jejichž původní smysl, osudy či autory se dávno zapomnělo.
Jak se vvyvíjela poválečná podoba českého zábavněhudebního divadla? Všechno začíná v okamžiku, kdy výnosy ministra Zdeňka Nejedlého zbavily toto divadlo jednoho z jeho základních atributů – soukromopodnikatelského systému provozování.
Pražské hudební světy jsou první knihou, která se věnuje hudbě v Praze z jiné než hudebně historické perspektivy: K hudebním událostem dnešní Prahy přistupuje z pozice etnomuzikologie, někdy nazývané také hudební antropologie.
V memoárech Nicka Kenta, hudebního publicisty, jenž svá nejlepší novinářská léta strávil jako dopisovatel světoznámého New Musical Expressu, před námi ožívá rocková scéna sedmdesátých let.
Autorka se v knize věnuje tentokrát Moravě, která je svou pestrostí a bohatstvím živého folklóru jiná než Čechy. Navštívíme Horácko, Slovácko, Hanou, Lašsko, Valašsko a mnoho dalších míst celé Moravy, kde je hudba doma více, než kdekoli jinde u nás.
