Eli Maor se ve své knize věnuje vztahům mezi matematikou a hudbou. Nejednou čtenáři osvětlí řadu překvapivých detailů, když zkoumá, jak lze uplatnit matematický aparát v hudbě i naopak.
Hawkingův a Penroseův cyklus přednášek je určen spíše pro čtenáře, kteří se o fyziku zajímají do hloubky. Poskytuje jim důkladné setkání s látkou, kterou Stephen Hawking představil ve svých popularizačních knihách a kterou shrnuje název knihy.
Významný současný britský matematik Marcus du Sautoy nás zve na expedici k hranicím lidského poznání. Budeme při ní hledat odpověď na otázku, zda existují věci, které z principu nemůžeme nikdy poznat.
Gravitace je jednou ze čtyř základních fyzikálních sil; je nejnápadnější – ani naprostý laik nepřehlédne, že věci padají k zemi – a paradoxně zároveň nejslabší (gravitace celé zeměkoule nedokáže strhnout maličký magnet z ledničky).
„Duchové vesmíru“ volně navazují na předchozí tituly „Jak vznikal svět“, „Z kuchyně do vesmíru“ a „Blýskání“.
V knížce naleznete ve třinácti příbězích poutavá svědectví o neutrinech, nejpodivnějších částicích, které kdy lidé objevili.
Pokusy o přesné určení poměru obvodu kruhu k jeho poloměru či o přesné stanovení plochy kruhu (kvadratura kruhu) provázely lidskou kulturu a civilizaci od samých jejích počátků.
Od začátku 20. století probíhají v mnoha zemích debaty o tom, co a jak učit v elementární matematice. Běžně se má za to, že elementární matematika je jednoduchá, všem srozumitelná a učit ji je snadné.
Neexistencí množiny všech přirozených čísel infinitní matematika nekončí. Množství nových hodnotných podnětů jí nabízí reálný svět a nemusí je tedy hledat v nějakém bájném absolutním nekonečnu.