Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
Zástupci mladé badatelské generace z osmi evropských zemí zkoumají komplikovaný a zároveň dynamický vztah mezi slovanským prostředím a Evropou z kulturně-politického, literárního i lingvistického hlediska.
Kniha přináší netradiční pohled na problematiku mezilidských vztahů na příkladech obyvatel městeček pardubického panství, a to prostřednictvím analýzy sporů řešených lokálními soudními instancemi v 16. a 17. století.
Kniha je určena všem lidem zajímajícím se o zlo ve společnosti - autoři se pokoušejí pochopit, proč jsou někteří lidé zrůdy, bez ohledu na to, zda se chovají kriminálně, nebo zákonu unikají a jsou z nich lidé někdy nesmírně mocní, bohatí - a oblíbení.
Monografie se pokouší přispět k diskuzi nad otázkou, jaký mají jednotlivé části veřejnosti vztah k hudbě a jak se tento vztah reálně projevuje v jejich nákupním chování na trzích s hudbou. Děje se tak na základě dat výzkumné povahy.
Zásadní výklady i osobně pojaté texty o cestě českobratrské církve a její bohoslovecké fakulty různými etapami komunismu, a zejména o tom, jakým způsobem tuto minulost dokázali evangelíci uchopit a kriticky pojmenovat během posledních dvaceti let.
V knize ožívají nejvýznamnější postavy indické mytologie plné všemocných bohů, laskavých i krutých bohyň. Setkáte se v ní nejen s Brahmou, Višnuem a Šivou, ale i s "menšími" bohy, kteří dodnes vládnou vodě, ohni, větru anebo smrti.
Kniha přináší některé poznatky o nejkomplikovanější stavbě, kterou na Zemi máme - o lidském mozku. Osloví jistě čtenáře z řad studentů psychologie, pedagogických oborů, sociologie, medicíny, ošetřovatelství, rehabilitace, ale i odborníky zmíněných oborů.