Kniha se zabývá přehlíženou problematikou ekonomických souvislostí literární práce, jejím tématem je vztah spisovatelů k penězům, vznik a parametry literárního trhu v českých zemích.
Jde o příběh chlapce, jeho příbuzných a lidí, s nimiž přicházel do styku, v průběhu stupňujících se protižidovských opatření z roku 1942, kdy docházelo k „urychlenému odbavení“ Židů.
Publikace je vlastně čtvrtým dílem úspěšné trilogie „Jednotka určení SOS“. K jednotlivým životopisům jsou připojeny textové materiály vztahující se k působení dotyčné osoby v legiích, SOS nebo v protinacistickém odboji.
Československá exilová vláda po svém návratu do Prahy řešila nelehké ekonomické, politické, morální a další úkoly v rozjitřené poválečné době, včetně vnitřního boje o moc ve vládě samé.
Kniha obsahuje historickou studii o podmínkách vystěhování židů a vývozu uměleckých předmětů za druhé Česko-Slovenské republiky i v prvních letech protektorátu.
Zrod záměru postavit Mistru Janu Husovi pomník se váže k debatě na jednání českého zemského sněmu 25. listopadu 1889 ohledně umístění tabulky s Husovým jménem na budovu Národního muzea. Záhy poté vznikl Spolek pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa...
Autor podrobně popisuje hrdinský boj námořníků při zásobování těžce zkoušené Malty a líčí spor o dálkové bombardéry, kdy odmítnutí nasadit je k hlídkování nad mořem málem způsobilo porážku spojeneckých eskort v bitvě o Atlantik.
Kniha nabízí zcela nový pohled jak na dynamický vztah marxismu a mocenské politiky, tak na celkový politický a intelektuální vývoj ve středoevropských komunistických diktaturách po Stalinově smrti.
