Pravděpodobně nenalezneme v novodobých českých vojenských dějinách frekventovanější téma než problematiku branné pohotovosti státu na podzim 1938 a kapitulaci československé politické reprezentace.
Kniha Pušky a samopaly je rozdělena do tří částí. V první jsou popsány a vyobrazeny opakovačky a samočinné pušky „první generace“z konce 19. století, druhá část knihy je věnována samopalům a část třetí puškám „druhé generace“ – automatům.
V této knize jsou popsány a vyobrazeny revolvery a pistole. Informují o stavu tohoto odvětví střeleckých zbraní na celém světě od vzniku jednotlivých nábojů až po dnešní dobu.
Ruské strategické letectvo v letech 1992–2010 rozebírá všechny aspekty ruských bombardérů a nosičů
střel Tu-160, Tu-95 a Tu-22M. Kniha začíná v době, kdy ruské letectvo zdědilo po rozpadu Sovětského
svazu sovětské strategické bombardéry.
V československé armádě bylo v letech 1918 až 1948 jmenováno do generálské hodnosti celkem 533 důstojníků; kniha rekapituluje životní osudy devíti z nich. Časové rozpětí životopisů sahá od roku 1869 do roku 1977.
Touto knihou se uzavírá volná trilogie vyprávění Miroslava A. Liškutína, vojenského i civilního pilota, ale hlavně upřímného, poctivého a statečného člověka, opravdového českého vlastence.
Publikace je vlastně čtvrtým dílem úspěšné trilogie „Jednotka určení SOS“. K jednotlivým životopisům jsou připojeny textové materiály vztahující se k působení dotyčné osoby v legiích, SOS nebo v protinacistickém odboji.
Autor podrobně popisuje hrdinský boj námořníků při zásobování těžce zkoušené Malty a líčí spor o dálkové bombardéry, kdy odmítnutí nasadit je k hlídkování nad mořem málem způsobilo porážku spojeneckých eskort v bitvě o Atlantik.
