Nemocná planeta = nemocný člověk Korona není výjimečná situace, jak se nám snaží namluvit politici a média. Pandemii udělaly z covidu-19 teprve negativní vlivy životního prostředí – a může se kdykoli opakovat, dokonce v ještě vyhrocenější formě.
Novinář Mark Baker měl možnost sledovat poslední roky komunistického režimu, listopadovou revoluci a počátky nového systému zblízka – a zažil věci, které jsou dnes stěží představitelné.
Kniha shrnuje ve třech oddílech texty 40 autorů, které se z mnoha úhlů pohledu vztahují k obvinění vznesenému proti Milanu Kunderovi v týdeníku Respekt roku 2008 a ke knize Jana Nováka Kundera. Český život a doba z roku 2020.
Volné pokračování úspěšného knižního rozhovoru Karla Hvížďaly a Jiřího Přibáně Hledání dějin z roku 2018 se dotýká nejpalčivějších otázek současnosti. V Hledání odpovědnosti je řeč hlavně o etice a morálce, paradoxech moderní a postmoderní doby.
Svazek z pera Umberta Eca zahrnuje dvě autorovy práce: Migrace a nesnášenlivost a Věčný fašismus. V první z uvedených prací najdeme část Ecovy přednášky přednesené v rámci sympozia uspořádaného ve Valencii na téma perspektivy třetího tisíciletí.
Pojednání o habitech v Teologické sumě (STh I-II, q. 49–54) navazuje na traktát o vášních (STh I-II, q. 22–48). Habity jsou jisté kvality, které člověka uschopňují k relativně trvalé a snadné činnosti.
Před sto lety byla založena komunistická strana. A revue Paměť a dějiny si toto výročí připomíná řadou článků. Vůbec první životopisná studie se věnuje zakladateli KSČ Václavu Šturcovi, který je dnes úplně zapomenutou postavou, a to i mezi historiky.
První svazek publicistiky Jiřího Weila představuje práce od autorových počátků až po odjezd do Moskvy v létě 1933, kam byl Weil v pověření Komunistické strany Československa vyslán, aby tam pracoval jako překladatel a lektor.