Kniha se zabývá životními vývojem Napoleonovy kariéry postavené na jeho schopnosti vést vítězné války, a zejména osudy protivníků Napoleona Bonaparta. Autor se snažil přiblížit čtenářům ty osobnosti, s nimiž se Napoleon při svém vzestupu a pádu setkal.
V Podivné porážce Marc Bloch nevystupuje jako historik, nýbrž jako kritický pozorovatel francouzského politického a intelektuálního selhání za druhé světové války.
Jedná se o historikův pohled na vývoj samosprávy v 2. polovině 19. a 1. polovině 20. století, roli konkrétního občana při vytváření občanské společnosti, vytváření nového správního modelu státu.
Pierre Clostermann byl jedním z těch, kteří hned na první výzvu generála de Gaulla přišli do Anglie, aby po ztracené bitvě vyhráli válku, nebo přinejmenším zachránili čest.
Autor pojal poslední velkou diplomatickou cestu císaře Karla IV. jako dialog mezi textem a obrazem, mezi dobovými relacemi kronikářů s reportážními vyobrazeními iluminátorů rukopisů francouzské provenience.
Práce předního německého vojenského historika dokládá, že Wehrmacht vedl v letech 1941–1944 vyhlazovací válku odporující mezinárodním konvencím a válečným zvyklostem. Mapuje i zrod poválečné legendy o „čistém“ Wehrmachtu vedoucím regulérní válku.
Práce se zaměřuje na Svatováclavskou kapli a na její možné ideové pojetí pod zorným úhlem symboliky drahokamových inkrustací, jež zdobí její stěny, a leštěných kamenů, které byly zasazeny na předmětech, jež měly ke kapli úzký vztah.
