Kniha ukazuje básníka Jaroslava Vrchlického z perspektivy tázání po životnosti díla, jak byla sledována v kritické rozpravě v prvních čtyřiceti letech 20. století – zčásti už za života autorova.
Čtení o Václavu Havlovi nemá suplovat potřebnou monografii o Havlově literárním díle, chce však oživit diskusi o autorově umělecké a kritické tvorbě, stejně jako o přístupech, které k ní otevírají cestu.
V autobiografické koláži se kultovní, u nás dobře známý autor ohlíží za lety své spisovatelské kariéry, za svými kolegy z literární branže, za žijícími i zesnulými přáteli. To vše koření svým typickým černým humorem.