Poezie M. J. Vilímka není vlastně nesena jeho životním osudem františkána, jde proti němu, nebo spíš podél něj. Je to poezie divokého smíření a napjatého klidu, vášnivě hledající rovnováhu.
Básnický debut scénáristy, laureáta Literární soutěže Františka Halase a publicisty Jana Jindřicha Karáska je záznamem o zmizení, ale také pojednání o tom, co určuje charakter člověka. Jak na něj budeme po jeho odchodu vzpomínat?
Jednapadesát básní sbírky je uspořádáno do čtyř oddílů, členěných ještě navíc po úvodní básni každého z nich čtyřmi „minimotty“ ve znění: „klimatizováno“, „monitorováno“, „neaktualizovat“ a „nepřeposílat“.
