Francouzský historik dokázal jako jeden z prvních aplikovat metodické postupy školy Annales na moderní společnost 18. a 19. století. Jeho prozatím nejuznávanější práce je věnována zdánlivě odtažitému tématu – dějinám pachů.
Tato práce si všímá vývoje v Československu v období tzv. Pražského jara z pozice Rumunska – země, která se nezúčastnila srpnové intervence Varšavského paktu.
