Roky 1938 až 1945.
V málokterém jiném, historicky vzato nedlouhém úseku našich dějin se nashromáždilo nejen tolik událostí, ale často i protichůdných, do krajnosti a až na hranu snesitelnosti vypjatých a všenárodně vnímaných pocitů.
Šestisté čtyřicáté výročí úmrtí Karla IV. připomínáme speciálním vydáním, v němž najdete oba příběhy, které Bára s Karlem zažila.
V prvním je Karel čtrnáctiletým výrostkem ochotným z lásky ke své vyvolené podstupovat nejkrkolomnější dobrodružství.
Rychtář z Milčic na Poděbradsku František Jan Vavák (1741–1816) byl největší z českých písmáků, osobitých autorů ze selského prostředí, kteří v období národního obrození uchovávali lidový jazyk příštím pokolením.
Kniha je věnována nejsledovanějšímu období dějin Spojených států, k němuž vycházejí jen v USA desítky knižních publikací každým rokem. Nezabývají se jen válečnými událostmi, ale širším kontextem střetnutí mezi dvěma částmi Unie.
Publikace obsahuje příspěvky z vědeckého kolokvia Pronásledování římskokatolické církve v Československu v letech 1948-1960, které pořádala Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s pražským arcibiskupstvím 6. listopadu 2009.
Tato ilustracemi bohatě dokumentovaná práce navazuje na systematicky sledovaná témata v autorových předchozích knihách – zejména Umění a myšlení a Vznik Evropy. Vychází u příležitosti autorova životního jubilea.
Předkládaná publikace představuje způsoby informování o událostech zpravodajskými „předchůdci“ novin, popisuje řadu pražských tištěných českých a německých periodik z let 1658–1740.
Vznik prvního písma v Sumeru a ve starém Egyptě, vítězné tažení Alexandra Velikého, objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem či přistání Američanů na Měsíci, to jsou jen některé z událostí, které měly rozhodující vliv na dějiny světa.
Paměti odstřelovače, který v řadách Rudé armády bránil Leningrad, byl několikrát raněn a ztratil své nejbližší. Velice realistický a přesvědčivý záznam průběhu heroických bojů na obranu města včetně popisu taktiky snajprů.
Naše povídání navazuje na knihu „Tajný deník ruského legionáře“. Knížka získala mezi čtenáři nečekanou oblibu a na jejich žádosti autor životní příběh našeho legionáře ve druhém díle dovyprávěl až do konce.
Autor popisuje svou cestu do služeb NKVD, metody vyškolování agentů, svou činnost informátora a provokatéra, válečná léta v Sovětském svazu, způsob, jakým sovětský režim nakládal s vlastními válečnými hrdiny i svůj konečný útěk na Západ.
Přestože se česká města neúčastnila stavovského povstání v letech 1618–1620 tak aktivně jako oba šlechtické stavy, následky bitvy na Bílé hoře se v jejich dalším vývoji odrazily přinejmenším stejně velkou měrou.
Autor ve své vzpomínkové knize vysvětluje, proč se z přesvědčení dobrovolně chopil zbraně na obranu nacistického Německa v době, kdy byla jeho porážka již neodvratná.