Petra Schneiderová s pomocí příběhu svého procitnutí popisuje proces od bodu zvratu k procitnutí a jak s tímto stavem zachází v normálním světě, se všemi vrcholy a hloubkami, aby pak znázornila různá stádia přechodu od utrpení k blaženosti.
V současné zrychlené době se svými mantrami “jak není na nic čas” a “vše se musí stihnout”, apod., je na místě se ptát po tom, co je “čas”. Co když to, co zveme “čas” není žádnou objektivní veličinou, ale vnitřní dimenzí vědomí samého?
Americký autor Stephen Hawley Martin se v této knize zabývá především svědecky zjištěnými fakty a současným výzkumem, týkajícím se vědomí po opuštění těla.
Autoři se zabývají všemi aspekty duchovního vývoje a velice rozumně a uvážlivě jeho zjevná pozitiva i možné následky překotného vyznávání určitých druhů duchovních aktivit.
Druhý díl sborníku věnovaný praktickým aspektům Gurdžijevova učení je tentokrát zaměřen na cvičení vedoucí k uvědomování sebe sama, jež vede k plnějšímu a vědomějšímu prožívání bytí v přítomnosti.
Známý duchovní autor vycházející z liberálního židovství a vlastních životních zkušeností, kdy mu na nevyléčitelnou nemoc zemřel dospívající syn, se v této knize zabývá tématem krize středního věku.
Tato kniha, vydaná v redakci Anastasie Novych, je tištěnou verzí pořadu „Vědomí a Osobnost. Od předem mrtvého k věčně Živému“ s účastí Igora Michajloviče Danilova.
Confession Fraternitatis neboli Vyznání Bratrstva Kříže s Růží, je druhým z trojice slavných Rosekruciánských manifestů, jež vyšel poprvé tiskem v roce 1615.
Tato kniha je propracovaný ucelený a láskyplný kurz osobního a duchovního růstu. Vnesete-li do svého každodenního života mnohem více radosti, harmonie, smyslu a vnitřního míru, začnete si bez úsilí přitahovat nejen své vyšší dobro a lásku.
Názor na to, co je život, se v nejhlubší rovině liší v tom, zda na něj nahlížíme pouze jako na singulární, ohraničený jev, který má začátek a konec, nebo jako na kontinuum bez začátku a bez konce.
Právě o tento rozdíl jde v této knize.
Publikace zahrnuje jednak ze slavného francouzského Slovníku spirituality heslo „Spiritualita“ (a jak pojem vyrostl až do dnešního užívání) a heslo „Vladimír Solovjov“ (pohled na dílo i životopis).