Americký novinář a humanitární pracovník Varian Fry působil ve vichistické Francii od srpna 1940 do září 1941. Během té doby se mu podařilo zachránit asi čtyři tisíce prchajících intelektuálů, sociálních demokratů, antifašistů a Židů.
Publikace je vůbec prvním komplexním zpracováním života významného československého zpravodajského důstojníka a vojenského diplomata, plk. Aloise Čáslavky (1899–1963).
Deník pražské Němky Margarete Schellové zachycuje autorčiny osobní zážitky během desetiměsíčního pobytu v československých internačních táborech od zatčení během Pražského povstání až do března roku 1946.
Hubert Ripka (1895–1958) patřil k důležitým osobnostem moderních československých dějin, které upadly neprávem v zapomnění. Byl významným politikem a žurnalistou, jenž ze všech sil bojoval za demokracii a nezávislost Československa.
Poutavě a svižně převyprávěné příběhy našich panovníků od Libuše a Sáma až po Františka Josefa I. a Karla I. Život, vláda i příběhy ze života českých knížat a králů jsou psány současným moderním jazykem, kterému dnešní děti snadno porozumí.
Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy se stává prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie.
Soubor textů Václava Havla a o Václavu Havlovi zachycuje perzekuci, kterou v době normalizace zažíval Havel na vlastní kůži. Zachycuje ale také zásadní proměnu jeho života.
Biografická kniha Pierra Milzy nahlíží na mussoliniovskou látku sice z pohledu globální interpretace fenoménu fašismu, ale neopomíná ani osobní, ba intimní stránky fašistického vůdce, jenž po více než dvacet let řídil osudy Itálie.
Chruščovova vláda v Sovětském svazu (1953–1964) je jedním z velkých témat novodobé historiografie. V komunistickém dějepisectví byla dlouhá léta naprosté tabu, až do poloviny osmdesátých let dvacátého století Chruščov pro historiky neexistoval.
Autor se v knize "Vyšehradský hřbitov" pokusil o jakýsi výběr 164 snad nejzajímavějších jmen z osobností pohřbených na tomto hřbitově. U každého ze slavných nebožtíků uvádí několik slov o jeho životě a osudech.
Svižným způsobem napsaný životopis českého reformátora, jenž, ač ponořen ve středověku, v mnohém předstihl svoji dobu, je knihou o společenské imaginaci v čase krize víry a nahromaděného společenského přetlaku.
Publikace vypovídá o vztahu kolegů na pražské české univerzitě a později mladočeských poslanců, sociologa Masaryka (1850-1937) a národohospodáře Kaizla (1854-1901).
