V České republice je bohužel desítky let zažitý model, že existují pouze přeplněné jesle a školky Tato situace se v současné době začíná pomalu měnit...
Publikace pojednává o tématu v pedagogické literatuře doposud opomíjeném: o spolupráci školy a rodičů. Je zaměřena především na učitele, který komunikuje s rodiči, vede třídní schůzky a nabízí rodičům další formy spolupráce.
Autorka navazuje na svou knihu Maminko nezpívej. Opět s nadhledem zaznamenává zážitky a zkušenosti s výchovou postižených synů a pozornost věnuje i rodičům. Také vás starost o děti vyčerpává? Nikdy nemůže být tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř.
Připravte své dítě na situace, do kterých se brzy dostane nebo může dostat. Prohlédněte si spolu obrázky, přečtěte jednoduchý text a mluvte o tom, jak se v daných situacích chovat a co od nich čekat.
Monografie je věnována pedagogickému konceptu, podle nějž by všechny děti měly navštěvovat třídy hlavního vzdělávacího proudu, a to bez ohledu na stupeň svého postižení.
Komunikace znamená pro rodiče radost, prožitek společně stráveného času, větší poznání svého dítěte. Je to chvíle a příležitost k vysvětlení, objasnění věcí a nedorozumění. Díky vzájemné komunikaci se lépe navzájem chápeme.
Logopedické hádanky ve formě veršů, v nichž musejí děti samy přijít na správný rým, se staly v rodinách, ve školkách, školách i na logopedických pracovištích velmi oblíbenými, a proto autorky vytvořily jejich pokračování.