Romantický příběh o žárlivosti a bezpráví přechází v příběh o lásce a odpuštění. Snad nejlaskavější Shakespearova hra, napsaná na sklonku jeho tvůrčí dráhy, je považována za alegorii jeho osobního života.
Nemá cenu zastírat, že je tahle hra napsaná pro divadlo, že už ji zkoušejí herci. Ti se dnes potácejí opilí uměním a složenkami mezi telenovelou a vysokou mysteriózní dramatikou jako mezi honorářem a dobrým pocitem. Tady to mají v jednom.
Hra první dámy současné britské dramatiky, sedmasedmdesátileté Caryl Churchillové .V Národním divadle ji režíruje Petra Tejnorová, představitelka nastupující režijní generace. Inscenační tým se rozhodl vzdát hold žánru mysteriózní detektivky.
Komedie o lásce, která nemá tentokrát šťastný konec, si střílí z mužské ješitnosti a nabubřelé učenosti, ale přináší i některé z autorových nejpůsobivějších milostných veršů.
Tomáš Hájek v divadelní hře Pokud je to možné, jsem Fredy Hirsch přichází s novým příběhem, ve kterém v překvapivé perspektivě ožívají postavy slavného Feuchtwangerova románu Žid Süss. Příběh nás nese staletími a vrcholí v současném Izraeli.
Inspirací k napsání této hry se stala návštěva delegace Mezinárodního Červeného kříže v Terezíně v roce 1944, kterou nacisté povolili, aby předvedli světu, že se zprávy o vyvražďování Židů nezakládají na pravdě.