Tomáš Špidlík sestavil čítanku duchovních textů osvědčených autorů křesťanského starověku. Tito otcové církve nás v mnoha situacích povzbuzují s konkrétními radami a svěžími impulzy.
Kapitoly z ontologie (metafyziky, filozofie bytí), gnozeologie (noetiky, epistemologie, filozofie poznání), axiologie (filozofie hodnot a hodnocení), antropologie (filozofie člověka) a etiky.
Slavná kniha psychologa M. Scotta Pecka, autora známých titulů Nevyšlapanou cestou, Postel u okna či V jiném rytmu, obrací svou pozornost k jednomu z největších témat lidského života – k otázce zla.
Má-li věda za cíl poznání a ovládnutí světa, je umění především prostředkem poznání nás samých. Ba co víc, umožňuje nám nahlédnout, že každé poznání je v nějakém ohledu sebepoznání, jak to explicitně hlásá filosofie německého idealismu.
Étienne Balibar (1942), žák Louise Althussera, je jedním z nejvýznamnějších politických myslitelů dneška. Jeho kniha Spinoza a politika (1985) představuje přehledný úvod do filosofie Barucha Spinozy.
Kniha, jejíž název je inspirován závěrečným veršem
81. žalmu, seznamuje čtenáře srozumitelnou formou
se židovským mysticismem a na konkrétních
příkladech dokládá, jak jej lze aplikovat i v každodenním
životě.
Milan Sobotka, emeritní profesor novověké filosofie na Univerzitě Karlově v Praze, ve své knize o Jeanu-Jacquesu Rousseauovi vychází z předpokladu, že Rousseau je objevitelem hodnoty druhého (a druhých) pro každého jedince.
Tak jako se Waterloo stalo v obecném povědomí synonymem pro porážku, Lepanto – námořní bitva Osmanů s benátsko-španělsko-papežskou koalicí vystupující jako tak zvaná Svatá liga – vstoupilo do dějin jako „bod obratu“.