Autorský kolektiv sleduje proměny kněžské identity v moderní éře, orámované z jedné strany snahou o obnovu autority římskokatolické církve a z druhé strany obdobím meziválečné Československé republiky.
Mezi toponymy, jmény objektů na zemském povrchu, které bývají kartograficky fixovány v mapách, tvoří specifickou kategorii ta, jež se vytvářela na základě osobních jmen.
Závěrečný díl z válečné řady projektu Dokumenty československé zahraniční politiky zahrnuje období od 1. ledna do 16. května 1945 a přináší 210 dokumentů, které dokumentují závěrečnou fázi druhé světové války a osvobození Československa.
Pokračování válečné řady projektu Dokumenty československé zahraniční politiky zahrnuje období od 1. ledna do 31. července 1943 a přináší 249 dokumentů, které dokumentují přelomovou fázi druhé světové války.
Biografický a bibliografický lexikon zahrnuje osobnosti, jejichž dílo je již uzavřeno, a to včetně dosud opomíjených historiků umění německé národnosti, ale značný důraz klade také na představení současných představitelů tohoto oboru všech generací.
Druhý svazek třetího dílu z válečné řady projektu Dokumenty československé zahraniční politiky zahrnuje období od 1. srpna do 31. prosince 1942 a přináší 154 dokumentů, které dokumentují zejména proces od uznání mnichovské dohody.
Kniha pojednává o vývoji a proměnách konceptu
historia litteraria (dějiny vzdělanosti, Gelehrtengeschichte)
v českých zemích a jeho představitelích „od Balbína
k Cerronimu“.
Vedle úvodní studie o hlavních památkách a typech synagog 17. a 18. století v Čechách a na Moravě přináší katalog podrobnější charakteristiky 43 synagogálních staveb od konce 16. do počátku 19. století.
