Kniha Cesta do pekel je osobní výpovědí významného představitele německé protihitlerovské opozice, Hanse Bernda Gisevia (1904–1974), jednoho z mála, kterému se podařilo uniknout represivnímu aparátu Velkoněmecké říše.
Kniha přibližuje osudy desítek sochařů a jejich prací z doby národního socialismu, této zvláštní éry dějin, kdy se nietzschovský ideál Nadčlověka vtělil do hmoty a umění se stalo integrální součástí budování státu.
Životní osudy plukovníka Aloise Párala, kterou napsal jeho syn Bohuslav Páral.
Jako aktivní účastník 1. světové války byl v říjnu 1915 zajat v bitvě u Kolki na řece Stryji a prošel pak několika zajateckými tábory v Rusku.
Kniha obsahuje historickou studii o podmínkách vystěhování židů a vývozu uměleckých předmětů za druhé Česko-Slovenské republiky i v prvních letech protektorátu.
Volné pokračování vzpomínek českého židovského lékaře žijícího v Izraeli navazuje na jeho prvotinu Atlantida holíčských Židů. Zachycuje dobu druhé světové války a autorovu válečnou anabázi v Africe a v Evropě.
Malý chlapec svérázně popisuje část svého života z období pro svět velmi tragického, z druhé světové války. V této historické éře dětského světa se odehrávají určité děje, ale nejsou to žádné dramaticky vyklenuté příběhy.
Pro první svazek ediční řady Acta Theresiania byly vybrány Denní rozkazy Rady starších a Sdělení židovské samosprávy, které jsou jedním z nejdůležitějších pramenů pro poznání historie terezínského ghetta.
