Nejprodávanější Kniha v roce 2021
hudebniny

Etudy Franze Wohlfahrta jsou stále velmi potřebnou pomůckou pro rozvíjení základní techniky houslové hry a tudíž patří k oblíbené literatuře většiny houslových pedagogů.

Metodický sešit pro učitele je jednou ze dvou částí Flautoškolky.

Přední český houslista Pavel Šporcl (1973) věnoval své virtuózní variance na českou národní hymnu pro sólové housle Kde domov můj své rodné zemi.

Suita s názvem “ Tea for 5“ je sice prvoplánově určena pro pět hráčů, ale nabízí možnost rozšíření či variability s jinými nástroji, které jsou uvedeny v obsahu a mají též své party.

Další příspěvek k rozšíření komorních skladeb s méně obvyklými nástrojovými kombinacemi je právě toto pětivěté dueto zvonkohry a kytary. Každá z pěti vět má odlišný charakter, jak svou rytmickou formou, tak i stylovou náplní.

Obsáhlý výbor, jehož název i podtitul vychází z úvahy Františka Halase, je ojedinělým pokusem podat širší čtenářské obci podrobnou zprávu o proměnách vnímání tématu české lidové a zlidovělé písně v literatuře a publicistice posledních dvou staletí.

Písničky jsou určené zejména dětem z mateřských škol a jsou vhodné jako dárek maminkám, tatínkům, prarodičům, ke zpívání na besídkách a vystoupeních.

Zhudebnění latinského hymnu Te Deum laudamus předcházelo jen krátce Dvořákově odjezdu do Ameriky. Text byl Dvořákovi blízký a v jeho pojetí se snoubí tradice chrámové hudby, jak ji Dvořák důvěrně znal z českých kůrů.

Své vrcholné smyčcové trio napsal Antonín Dvořák v letech 1890–1891 v Praze, po značném zdráhání k němu v létě 1893 v Americe přikomponoval i vlastní klavírní výtah.

Kniha představuje písňové texty v české populární hudbě 60. let 20. století jako pozoruhodnou, dosud přitom spíše opomíjenou součást literární historie.