Anglická verze monografie Jiřího Brdečky je zaměřená na jeho animovanou tvorbu, životní příběh a dobový kontext. Bohatě ilustrovaná zábavná kniha obsahuje dodnes neznámá fakta, dokumenty a fotografie.
Autorský projekt fotografa Jindřicha Štreita, literární dokumentaristky Barbory Baronové a architekta Václava Hlaváčka zaznamenává vzpomínky a obrazy Josefa Černohorského, bývalého vězně komunistického režimu nasazeného v 50. letech do Jáchymova.
V úvodu publikace je pozornost zaměřena na tři důležitá témata: Mnichov jako město umění, mnichovská Akademie umění a pohyb českých umělců mezi bavorskou a francouzskou metropolí. Reflexe fenoménu umělecké výměny Mnichov- země Koruny české.
Jde o sérii „dokumentárních fotografií“ minimalistických objektů nebo přesněji řečeno předmětů, které se jim podobají a které vznikaly během sedmi let v průběhu autorových cest po různých částech světa – Evropy, Asie, Ameriky…
Tato kniha má za cíl zmapovat doposud živé rituální a scénické fenomény významného regionu jihovýchodní Asie. Ten – na rozdíl od Číny, Indie a Japonska – není v české teatrologii adekvátně zpracován.
Štěpán Pácl, jeden z nejpozoruhodnějších českých režisérů mladší generace, se s čtenáři dělí o zkušenosti z vlastní práce. Svým způsobem je tedy tato kniha ojedinělá, neboť nás nechává nahlédnout „do zákulisí“ divadelní praxe.
Monografie R. Němce analyzuje rezidence Karla IV. na rodovém území Lucemburků ve střední Evropě: Pražský Hrad, Lauf v Horní Falci, Mylau ve Fojtlandsku, Ojvín a přidružené objekty v Žitavsku a Tangermünde v Braniborsku.
Zpracování a zhodnocení výjimečné umělecké osobnosti Erwina Müllera napomůže k pochopení vývoje německočeského výtvarného umění a k zařazení meziválečné liberecké scény do kontextu středoevropské malby sledovaného období.
Rozsáhlá odborná monografie Jana Bernarda, věnující se přednímu světovému a českému režisérovi Janu Němcovi nabídne komplexní obraz jeho díla v historických, politických, ekonomických a estetických souvislostech.
Kniha předkládá čtenáři obraz herectví dvou členů Činoherního klubu v nejslavnější éře tohoto divadla v letech 1965–72: Jiřího Hálka a Jiřiny Třebické.
Monografie věnovaná období, ve kterém stál v čele poválečných Městských divadel ředitel Ota Ornest, představuje čtenáři příběhy umělců, kteří tvořili v době let padesátých a „zlatých let šedesátých“.
