Kniha Jana Konfršta nabízí čtenáři zcela obyčejné úvahy, které jistě v různých dílčích souvislostech napadnou snad každého z nás. Přesto nás zavádí do jiného světa. Do světa i námi zřídka vyslovených úvah, nepostrádajících čistotu.
Kniha analyzuje čtyři hlavní dimenze postojů k politickému režimu a jeho institucím a popisuje proměny těchto postojů v české veřejnosti v období let 1996 až 2006.
Kniha podrobně popisuje formální a neformální pravidla využívaná při vyjednávání a zkoumá, která z nich mají v praxi větší dopad. Stranou nezůstává ani otázka, jak se v Radě uplatňuje moc (vliv) a které státy mají nejsilnější pozici.
Autor ukazuje, že sociologie náboženství se nikdy nevyvíjela jako "čistá" teoretická disciplína, ale vždy byla spojena s ideologickými a politickými zápasy toho kterého historického období.
Neubauerova Státověda a theorie politiky byla v roce 1947, kdy poprvé vyšla, přijata odbornou veřejností i poučenými laiky jako pozoruhodné systematické dílo, věnované především teoretickým problémům státovědy.
Publikace přináší nový pohled na T. G. Masaryka ze státoprávního hlediska. Zabývá se vývojem Masarykových názorů schvalujících či odmítajících revoluci jako cestu ke změně ústavního pořádku a zkoumá myšlenkové vlivy, které na Masaryka působily.
Přehledná a faktograficky velmi bohatá studie opřená o solidní bázi pramenů i sekundárních zdrojů představuje cenný vklad do studia mezinárodních vztahů na prahu světa po studené válce.
