Nejprodávanější tituly v roce 2021
špionáž a zpravodajské služby

Nejpodivnější případy špionážních omylů a mystifikací!„Jako malý kluk jsem měl rád pohádky. Teď se s nimi občas potkávám i v životě – v říši špionáže,“ píše Karel Pacner v úvodu své nové knihy, v níž posléze odhaluje různá tajemství špionážních operací a především špionážních mystifikací, uvádí čtenáře do zákulisí tajných služeb a přináší nová fakta a souvislosti. Příběhy mystifikací, o nichž se v této knize píše, jsou skutečné a mnohdy napínavější a spletitější, než jaké by si dokázali vymyslet autoři špionážních románů. Špionáž je součástí světových dějin od nepaměti a v bouřlivém 20. století s rozvojem techniky i civilizace samé dostaly i tajné služby moderní podobu, ale stále platí, že kde jsou tajnosti, otevírá se prostor pro spoustu polopravd a výmyslů.

Kniha přibližuje výjimečný a dosud neznámý případ z dějin třetího odboje. Vznikl na základě kritického studia archiválií a vzpomínek pamětníků. V textu, stojícím na pomezí literatury faktu a odborné historické studie, se spojují dva příběhy.

Kniha popisuje obtížné a vleklé úsilí amerického Úřadu pro zvláštní vyšetřování (OSI) najít, zbavit amerického občanství a vyhostit bývalé nacisty a jejich pomocníky, kteří se po válce vloudili do Spojených států a vedli tam poklidný život, aniž by zaplatili za své zločiny.

Autoři, historici Jiří Plachý a Ivo Pejčoch, zmapovali období českých, respektive československých dějin a pro každý rok této éry vybrali do své nové knihy kriminální případ, který se v té době těšil největší pozornosti celé společnosti.

Jednu z významných forem třetího (protikomunistického) odboje po roce 1948 představovala činnost agentů-chodců. Šlo o československé občany, kteří uprchli na Západ a následně se ve službách zahraničních rozvědek vraceli do vlasti ...

Jaro 1945. Válka v Evropě končí. Sčítají se škody, odhalují zločiny a hledají se viníci. Mnozí nacističtí vrazi, kteří jsou osobně zodpovědní za smrt milionů lidí, se zdánlivě propadli do země.

Prostor, v němž žijeme, jsme si navykli vnímat jako bezpečný. V roce 1996 Česko vstoupilo do NATO a o šest let později i do Evropské unie, což ve veřejnosti posílilo přesvědčení, že odteď nám žádná velká rizika nehrozí.

Když za mnou přišel, řekl mi: „Dostaneš nějakou funkci, můžeš se o něco ucházet, ale budeš držet hubu.“ A já jsem držet hubu nechtěl, protože jsem věděl, kam to půjde. Robert Šlachta je bývalý český celník.

Nakladatelství Česká citadela vydává novou knihu Miroslava Polreicha – Zpravodajská služba – vyšší forma diplomacie.

Po obsazení Polska Němci musely židovské ženy a dívky, hrdinky této knihy, přihlížet, jak němečtí okupanti vraždí jejich rodiny a sousedy.