Vzpomínková kniha Objevil jsem Katyň je osobní výpovědí duchovně založeného člověka o výlučném osudu, který se od těch „běžných“ odlišuje jedním zásadním faktem – autor totiž bojoval ve 2. světové válce jako voják Wehrmachtu.
Studie přibližuje ohlasy české meziválečné politické scény na nástup Adolfa Hitlera k moci a jeho první kroky v úřadě; zahrnuje období od ledna 1933 do srpna 1934.
Deníkové záznamy z terezínského ghetta. Texty popisují „běžný“ život v ghettu, rostoucí strádání, transporty na východ, zachycují i propagandistickou akci uspořádanou pro delegaci Mezinárodního červeného kříže v létě 1944.
Už sám běžně používaný název tohoto dramatického dění, sevřeného v létě 1934 do několika desítek hodin, je paradoxem: převážná část událostí, včetně hromadných poprav, se totiž odehrála ve dne.
Tuto knihu uvítají především milovníci 2. světové války. Získají s ní přehled o bezdrátové spojovací technice. Ta vydatnou měrou ovlivňovala součinnost všech druhů zbraní zúčastněných armád i dění za liniemi fronty.
Kniha K. H. Franka vyšla poprvé v roce 1946, v době právě probíhajícího soudního procesu s tímto někdejším státním ministrem pro Čechy a Moravu. Toto druhé vydání představuje reedici původní publikace doplněnou o poznámky a komentáře.
Kniha populárního autora literatury faktu poutavým způsobem a na základě dodnes málo známých anebo zcela neznámých faktů (a to včetně dobových černobílých fotografií) ukazuje čtenáři tehdejší dění.
Kniha Pavla Mückeho se snaží přiblížit problematiku tzv. „míst paměti“ (hmotných i symbolických památek, na nichž je zakládána identita národního společenství), každodenního života a vnitřního světa vojáků.
Zkušený spisovatel a historik Václav Junek přichází s poměrně novým pohledem na dějiny druhé světové války ve shodě s celosvětovým trendem, který se nese v duchu hesla ,,co by se stalo, kdyby...“
Felix Hartlaub byl považován za velkou naději německé literatury a historiografie. Příslušel k zpracovatelskému týmu válečného deníku při Vrchním velitelství německé armády v Hitlerově Hlavním stanu.
Touto knihou se uzavírá volná trilogie vyprávění Miroslava A. Liškutína, vojenského i civilního pilota, ale hlavně upřímného, poctivého a statečného člověka, opravdového českého vlastence.
Autor v knize Promluvili o zlu předkládá zamyšlení nad vzájemným vztahem dějin a paměti. Práce však není jen teoretickou úvahou, ale také nevšední interpretací vzpomínek přeživších holocaustu.
Publikace Stopy vedou k Ivančeně shrnuje několikaleté mapování skautského protinacistického odboje ve Slezsku a událostí, které vedly k osudovým výstřelům popravčí čety. Knihu doplňuje řada historických fotografií a příloh.