Autor vzpomíná na dětství syna českého otce a německé matky v předválečném pohraničí, pokračuje protektorátem a poválečnými zkušenostmi – ze studia, z vězení, z amnestie, z práce v továrně, z redakční činnosti a z mnoha dalších profesí.
Ahoj. Jsem Tomáš Zonyga, ale nikdo mi neřekne jinak než Zony. Jestli tě zajímá parkour, chceš s ním začít nebo se o něm zatím jenom něco dozvědět, máš teď skvělou příležitost.
Žít v cizině znamená boj, tvrdou dřinu, samotu i odvahu. Člověk se musí vzdát spousty věcí a obětovat se pro druhé. Své o tom ví i Kateřina Karolová, vítězka ankety Žena roku 2018.
V roce 2006 se manželé Böhmovi podíleli na založení neziskové organizace SIRIRI, která podporuje karmelitánské misie ve Středo-africké republice (SAR). Pod stejnou hlavičkou vznikl v roce 2015 v SAR úspěšný program Škola hrou.
Jan Werich byl dle vlastních slov zarputilým kinomolem. Žel, v poválečném čase to nebyla oboustranná láska, u filmu nacházel jen nepatrně příležitostí. Zato nezapomenutelných.
Autorka, jejíž otec byl Žid, vypráví pozoruhodné příběhy tří reálných lidí, kteří byli Židé, narodili se a kus svého života prožili v bývalém Československu, a všichni z něj následně odešli.
Obsahově nabitá kniha je vyústěním mnohaleté badatelské a sběratelské práce Horníčkova obdivovatele Petra Jamníka, který pro ni vybral desítky mnohdy unikátních fotografií a artefaktů ze své sbírky.
Ulice jsou plné nejrůznějších existencí, od umělců všeho druhu po zkrachovalce, všude plno tvrdých drog, ... Život je vzrušující, inspirativní, ale také nebezpečný. Takový New York Pavel Sojka zachytil ve svých fotografiích a vzpomínkách.