Nejprodávanější knihy nebo mapy v roce 2021
česká

Padesátá léta v Československu byla dobou děsivého komunistického teroru, který znejistil mezilidské vztahy. Mnohdy nebylo vůbec jasné, komu lze a komu nelze věřit. Tuto chorobnou atmosféru způsobem zachytila Zdena Salivarová ve svém románu.

Michal Viewegh po několika letech opět přichází s nejosobnějším a nejotevřenějším žánrem – s deníkem.

Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.

Vzpomínky přední české novinářky Lídy Rakušanové představují otevřenou a nic nepředstírající výpověď o osobním i pracovním životě člověka, v jehož osudu se podobně jako u celé generace vrstevníků odrážely a tak či onak jej formovaly dramatické ...

Věčné hádky rodičů jsou pro čestného, citlivého Jindru Sochora k nevydržení, a tak uteče z domova.

9288 kilometrů. Tolik měří nejdelší železnice světa, transsibiřská magistrála. Na sklonku první světové války tuto legendární trať ovládli českoslovenští legionáři, kteří v Rusku bojovali za samostatné Československo a později proti bolševikům.

Knížku půvabných veršů pro malé děti napsal básník, esejista a kulturní organizátor Ivan M. Jirous v osmdesátých letech během těžkého žaláře ve Valdicích, do něhož byl odsouzen z politických důvodů.

Ema Labudová na sebe upozornila prvotinou Tapetář, za niž byla nominována na Magnesii Literu v kategorii Objev roku. Svůj nový příběh přesunula z Anglie do Československa, z padesátých let na konec sedmdesátých. Tématem už není vztah mezi dvěma mladými muži, ale porucha příjmu potravy.

Mimořádně silný, mnoho let utajovaný příběh Hany Kleinové z terezínského ghetta. Pohnutý osud své maminky vypátral až po desítkách let její syn Frank Frištenský.

Obyvatelé nového světa okolo Propasti se krčí v posvátné hrůze před bohyněmi, které prý během dávné katastrofy smetly většinu lidstva z povrchu zdecimované planety...